Jdi na obsah Jdi na menu
 


Typologie hráčů pokeru

17. 3. 2010
Typologie hráčů pokeru
 
Cílem každého pokerového hráče je vyhrávat. K umění vyhrávat je klíčové naučit se poznávat hru soupeřů, identifikovat je, číst je.
Pojďme se podívat na typologii hráčů pokeru. Správné „zaškatulkování“ soupeře nám pomůže v průběhu celé hry – budeme schopni vyhrávat větší poty i chránit svůj stack
Zjednodušeně můžeme rozdělit hráče do 4 základních typů podle jejich způsobu sázení (a herního stylu vůbec). Tyto typy jsou tak trochu extrémními příklady a objevuje se mnoho různých dalších variací, přesto se držme základního rozdělení.
Každý pokerový hráč má svůj jedinečný styl hry i rozhodování, přesto tedy můžeme v podstatě všechny zařadit do jedné ze čtyř kategorií. Každý z těchto stylů (typů) má své silné i slabé stránky a každý může být v určité situaci úspěšný. Cílem každého hráče je to, aby nebyl snadno identifikovatelný jako člen jedné z těchto kategorií a naopak snažit se správně zařadit ostatní hráče do těchto „škatulek“.
Základní typologie pokerových hráčů je takováto:
1.     tight (opatrný) - takový hráč hraje jen velmi málo handů, umí si spočítat pravděpodobnost své výhry, má určité pokerové znalosti, soustředěně plní svou taktiku;
2.     loose (uvolněný) - hraje mnoho her, je nadšený pro hru, nemá moc zkušeností, spoléhá na štěstí (které někdy zázračně přijde – „štěstí začátečníka“);
1.     agressive (agresivní) – velmi často sázejí – a často také vysoké sázky, někdy i se slabší kombinací na ruce;
2.     passive (pasivní) – sám vsadí či zvýší pouze málokdy, většinou pouze calluje či pokládá.
Kombinací výše uvedených charakteristik pak získáme základní čtyři typy pokerových hráčů.
Loose-Agressive (maniac)
Tito hráči (někdy přezdívaní jako maniaci) vytrvale sází před flopem i po něm, a to často i se slabými kartami. Jejich strategie bývá účinná proti slabším hráčům a vyhrávají dost malých potů, ale přesto bývají brzo vyřazení. V určité situaci si je totiž jiný hráč vysleduje a vyhraje s nimi velké poty. Tito hráči bývají úspěšní do té doby, než je ostatní prohlédnou.
Loose-Passive (amateur)
Loose-passive je dalším z obvykle méně úspěšných hráčských typů. Takovíto hráči obvykle vyhrávají jen v konkurenci méně zkušených protivníků. Obvykle budou prostě callovat sázky ostatních bez ohledu na pot odds či sílu svých karet. O své žetony přicházejí obvykle pomalu, ve hře se drží dlouho, ale velké poty nevyhrávají. Mnoho začátečníků takto hraje ve víře, že téměř s jakýmikoliv kartami mohou vyhrát („ono to přijde“). Tento způsob hry může být úspěšný proti loose-agressive hráčům, kteří blafují a čekají, že ostatní položí. Loose-passive strategie obvykle k úspěchům nevede.
Tight-Passive (tight)
Největší slabinou tight-passive hráčů je to, že jejich styl bývá snadno rozpoznatelný; ostatní se také (téměř) nikdy nemusejí bát toho, že takovýto hráč blafuje. Pokud má silné karty na ruce nebo mnoho outs, nahlásí call (případně vsadí menší částku). Pokud jsou jeho karty slabší, pokládá. Tito hráči mohou vyhrávat proti loose hráčům, kteří dosud nepostřehli jejich opatrnost; často se také (díky své až přehnané opatrnosti) drží svým nenápadným způsobem velmi dlouho ve hře.
Tight-Aggressive (solid)

Právě tohle je pravděpodobně nejúspěšnější z hráčských typů. Tight-agressive hráč se podívá na flop pouze se silnou kartou a je hned připravený sázet, málokdy jen checkuje (calluje). Své žetony většinou riskuje jen se silnými kartami v ruce. Pro pasivní hráče je tento typ velmi těžký k poražení, je ale také snadno napadnutelný loose typy. Ty jdou totiž jen velmi těžko ublafovat (většinou hrají) a po neočekávaně slabém (pro loose hráče naopak šťastném) flopu může dojít k veliké ztrátě. Tito hráči by si měli dávat pozor na to, aby neměli u stolu image často blafujících. Jakmile by totiž ostatní časté blafování zaregistrovali, hra tight-agressive hráče by byla rázem o dost těžší.

Obrazek

Zdroj obrázku: Texas-Holdem-Net.com
 
Z předchozích odstavců vidíme, jak důležité a užitečné je naučit se rozeznávat hráče a podle toho proti nim hrát. Pokud jsme třeba ve hře sami s tight-passive hráčem, měl by být styl hry úplně jiný, než proti loose-agressive. Právě používání různých stylů a správné reakce na nastalé situace jsou jednou ze schopností, které dělají dobré hráče pokeru. Poznejme své soupeře a podle toho (ne)sázejme.
V dalších článcích se podíváme právě na to, jak hrát proti jednotlivým hráčským typům.